92294 Curtiss Hawk II "Udet"

4 Decal variants:

1. Curtiss Hawk II, Ernst Udet test Aircraft, Germany 1936

2. Curtiss Hawk II, of the 8th Fighter Squadron, Chinese Air Force, NAnking 1937

3. Curtiss Hawk II, Turkey Air Force, 1938

4. Curtiss Hawk II, Turkey Air Force, 1942

Essentially a modified XF11C-2, the Hawk II was fitted with a Wright R-1820F-3 Cyclone rated at 710 hp. Only the Hawk II was exported in quantity with Turkey, the first customer taking delivery of 1932. Colombia placed an order at the end of October 1932, receiving an initial batch of four twin float-equipped Hawk IIs, the first of a total of 26 float fighters delivered by the end of July 1934. The Colombian Air Force used Hawk II and F11C-2 based in floats in the Colombia-Peru War in 1932-1933. Nine Hawk IIs were supplied to Bolivia, of which three had interchangeable wheel/float undercarriages; four were delivered to Chile, four to Cuba, two to Germany, one to Norway and 12 to Thailand. The Chinese Nationalist Air Force received 52 F11Cs as Hawk IIs and fought against the Japanese during the Second Sino-Japanese War.

Základem nového stíhače se stala varianta osvědčeného Hawku P-6E, právě dodávaná armádnímu letectvu USA. Z něho převzal většinu konstrukce trupu, velice podobný samonosný podvozek, ovšem s delšími nohami a se z boku otevřenými kapotami kol, i křídla s dřevěnou kostrou. Novinkou ale byl motor, hvězdicový devítiválec Wright SR-1820F Cyclone, zakrytý úzkým prstencem typu Townend a čelním krytem vybaveným štěrbinami. Tento Hawk II, jak byl pojmenován, paradoxně skoro okamžitě vzbudil zájem u námořnictva USA, které již po měsíci od prvního vzletu v květnu 1932 firemní demonstátor koupilo, přidělilo mu označení XF11C-2 a skoro zároveň objednalo i druhý prototyp (XF11C-1) s dvouhvězdicovým motorem Wright R-1510. Z prvního exportního Hawku II se tak stal prototyp stíhacího bombardéru pro US Navy. Exportní Hawky II se od svých bratří stavěných pro námořnictvo odlišovaly např. absencí výkyvné vidlice, která při střemhlavém bombardování vynášela pumu mimo okruh vrtule, mohly ale stále používat 50galonovou přídavnou nádrž přimknutou k trupu. Samozřejmě také neměly záchytný hák pro přistávání na palubě letadlové lodi a většinou si ponechaly také původní ostruhu, zatímco sériové F11C měly úplně odlišně umístěné odpružené kolečko. Výzbroj se obvykle lišila podle přání a možností zákazníka, používány tedy byly kulomety americké ráže 7,62 mm, britské 7,7 mm či německé 7,92 mm. Pod křídly se nacházely závěsníky pro čtyři padesátikilové pumy, které byly hlavně v Latinské Americe bohatě využity.